Dnešní den byl zase něčím výjimečný, protože Terka Rážová z 2. oddílu, kterou většina z nás zná už několik let, slavila 15. narozeniny. Připravili jsme jí překvapení hned po ránu: konfety, balónky a narozeninovou snídani. (Vsuvka autorky: Fakt jsem si to užila, aby bylo jasno, nejlepší narozky.) Všechny nás dopoledne čekalo balení, starší pomáhali mladším, uklízelo se a hledali jsme ztracené věci. Máme převážně sbaleno a čekají nás pouze konečné úpravy. O poledním klidu nacvičovaly holky z 2. a 4. oddílu táborové tance na večerní závěrečnou diskotéku, aby to bylo všechno vypilované. Odpoledne všechny oddíly čekal relax, poslední koupání, opalování a zmrzlinky...

Od samého rána zase svítilo sluníčko a během dopoledne už zase bylo tak teplo, že jsme se mohli koupat. Někteří využili dopoledne k procházkám po okolí, jiní výtvarničili, někteří se koupali a sportovali. Do toho všeho jsme zvládli i výstupní lékařské prohlídky. Také jsme už ráno dostali obálky na naši tradiční večerní poštu, tak jsme si je vymalovávali a popisovali.

Odpoledne bylo ve znamení koupání, potápění a blbnutí u vody. Na velkém molu se nás sešla většina a užili jsme si to pořádně.

Večer jsme se všichni proměnili naposledy v řecký lid a očekávali příjezd Odyssea na Ithaku...

Dnes v noci se stala úžasná věc. Konečně tady po asi miliónu let pršelo. Rychle a intenzivně. Ráno po nočním dešti zůstalo jen příjemné ochlazení, půda je bohužel stejně vyprahlá jako před deštěm.

Místo koupání jsme se tedy věnovali relaxaci, dýchání mořského vzduchu a jiným bohulibým klidovým aktivitám. Obloha byla zatažená, teplota relativně nízká.

Kolem oběda se slunce umoudřilo, vysvitlo a začalo se i oteplovat, takže odpoledne jsme mohli k vodě. Obsadili jsme mola od zadního až k velkému, takže se po celé zátoce ozýval náš výskot.

Táda, Daniel a Kubík ze 7. oddílu se konečně dočkali slibovaného kuchání mořských ježků, aby si mohli domů odvézt schránku v celku, takže pro ně se den opravdu vydařil.

Po večeř...

Tak zase po roce máme výlet do Zadaru. Opět klasika: balíčky na cestu, Plava Laguna, chorvatské písničky na lodi, usměvavý kapitán Igor. V Zadaru byla druhá klasika: výstup na Foše, Pet bunara, courání starou částí, pizza, zmrzlina, trh, obchody, památky a nákupy.

Cesta nazpět utekla jako nic a bylo tu skákání z lodi a večerní koupání. Po večeři jsme společnými silami připravili sezení a ležení do „kina“, Aneta, Kristýna a holky-vedoucí připravily večerní pohoštění a pustili jsme si stylově film Trója. U filmu jsme snědli všechny zásoby  nachystané na občerstvení a s večerkou jsme šli spát. Vedoucí ještě nezapomněli počítat nohy na pokojích a hlavně zkontrolovat, zda jsou tam ty správné...

Ráno se dnes do Žmanu vydali naši maloši a středňáci. My velcí jsme zůstali v Luce a dostali jsme příkazem vodu, slunce, pláž, pohyb i lenošení. Bylo to fajn, protože jsme si na mole nepřekáželi, naopak nás tam bylo tak akorát. Holky ze čtyřky s Aničkou nacvičovaly akvabely a ukazovaly nám neobyčejné kreace. Možná se u toho i napily slané vody, ale dalo se na to docela koukat. Kluci se přetahovali na lehátkách a přidaly se k nim i některé holky – dračice. Nejstarší kluci z jedničky se pustili do turnaje v ping-pongu a u toho se s třídavě koupali. Někteří rádi a dobrovolně, někteří nedobrovolně. Vedoucí museli čelit průpovídkám typu: „A proč musim do vody? Dyť jsem tam byl včera…“ J

Naši maloši si zatím užívali ve Žm...

Ráno jsme na našich lodích dopluli až k ostrovu slunečního boha Helia a snažili se nalovit potravu do našich zásob. Nesměli jsme se dotknout jeho posvátných krav, abychom neztroskotali nebo nás bohové jinak nepotrestali. Běhali jsme jak o život a hledali, které zvíře není kráva, abychom ji omylem na loď nedopravili. Některým „šikulům“ se to povedlo, tak trošku svým posádkám zavařili. Už si plujeme směr Ithaka v dobrých rozestupech.

Hned ráno byla také vyhlášena známá hra „Kolíčkovaná“, kdy mezi námi putuje 10 modrých kolíčků a kdo je v určitou dobu bude mít, sám si vytáhne z klobouku úkol. Je to docela legrace, protože se během dne pořád kontrolujeme a snažíme se kolíčků zbavit tak, aby to druzí neviděli...

Ráno šly nejstarší čtyři  oddíly se svými vedoucími, sestřičkami Martinou a Míšou a hlavaskou Blankou na celodenní výlet do vedlejší vesnice – Žmanu. Protože jsme nasadili dooost svižné tempo, byli jsme tam do půl hodiny – a to jsme opravdu nečekali! Pak jsme sešli dolů k moři a nemohli si vynachválit změny k lepšímu, které tu udělali. V pizzerii nás přivítala naše stará známá majitelka a nechali jsme se rozmazlovat Pizzou, černým rizotem s mořskými plody a dalšími specialitami, Donald, Blanka a několik dětí si objednali dohromady velikého humra na grilu. Pak všichni tohoto mořského tvora zkoumali, pitvali a snažili se z něho dostat co nejvíce kvalitního masíčka – byla to mňamka i zážitek v jednom...

Dnešní den byl od samého časného rána jedno velké překvápko. Hned po páté hodině někteří vstávali, aby nepropásli východ slunce. Šli jsme opět na útesy přes vršek ostrova. Počkali jsme si chvilku, ale stálo to za to a povedla se nám spousta fotek.

Pak jsme dospávali už slunečné ráno a nikomu se nám dnes nechtělo cvičtit, plavat, ani běhat. Před snídaní nás budili vedoucí. Ale nebyli to naši stálí vedoucí. Udělali nám totiž den naruby a měli nás dnes každý oddíl někdo jiný. Takže nejstarší kluky měla Blanka převlečená za Donalda a s pořádným vypaseným břichem, velké holky budila Radka, zatímco Kamča se hrnula ke klukům ze trojky. David převlečený za Aničku v jejím šátku a s parukou dlouhých vlasů čekal na slečny ze 4. oddílu a holky nemohly uvěřit svým očím...

Začíná hektický den! Ještě před snídaní jsme museli vše vystěhovat z pokojů na místa určená jednotlivým oddílům, aby se naše zavazadla nepomíchala se zavazadly přijíždějících dětí.

Kam se jeden podíval, byly hloučky kufrů a tašek, pečlivě označených provázky a visačkami (abychom poznali, který kufr jede kam). Mezi nimi se v průběhu dne vyskytovaly děti, které se už před cestou nechtěly koupat, nebo nechtěly jít na poslední nákupy do Luky. Najednou se celé prostranství vylidnilo. Co se to stalo? Ááááá, k molu se blížila Plava Laguna! Přivítání kamarádů jsme si nemohli nechat ujít. Pomáhali jsme jim vykládat a nosit kufry na terasu, kdo neměl sílu či chuť, alespoň povzbuzoval vtipnými poznámkami.

Po obědě nám bylo ...

Něco se děje. Konec. Jak to víme? Jednoduše. Od rána probíhají výstupní prohlídky, kdo zrovna nestojí frontu, snaží se ještě užít vodu a slunce. A tak dokola celé dopoledne.

Místo poledního klidu jsme pod dohledem vedoucích balili, velké holky pomáhaly dvěma nejmenším oddílům a vše šlapalo jako na drátkách. Odpoledne jsme toho nedělali mnoho. Velké molo, leháro, jediná naše práce byla s otáčením ze zad na břicho a naopak. A ještě skákat do vody a lézt z vody. Ideální situace.

Večer ovšem byl hektičtější – konala se rozlučková diskotéka. Do posledních vteřin probíhal boj o hvězdy za aktivitu na parketu, jejichž počet určil královnu a krále parketu. Aby to bylo spravedlivé, soutěžili zvlášť prcci a zvlášť puberťáci...