12. den – Ve dne plavba, v noci příšery

Dnes jsme se probudili do nádherného slunečného a hodně teplého rána. Ti, kdo už brzy byli plavat, všem hlásili, že voda v moři je tentokrát obzvláště teplá, jakoby ji někdo pro nás ohříval. V truhle už nás čekala zpráva od domorodců, tentokrát už poslední (jen nevíme, jestli neblafovali a něco na nás ještě nevymyslí).

A pak už jsme dostali základní materiál a začali stavět plavidla. Některá byla vachrlatá a asi by nikoho neunesla, ani toho jediného chudinku, co měl na nich plout, tak jsme vylepšovali a vymýšleli, až jsme byli spokojení. Závod v plavbě ke břehu byl náročný, ale všichni jsme se ho zhostili s úspěchem a nikdo se neutopil. Takže ztráty opět žádné a přežili všichni.

Odpoledne už jsme měli koupací a také nacvičovací na zítřejší společný večer. Většina z nás si vybrala pro svůj program taneční kreace, ale někteří nás asi překvapí něčím jiným. Pořád to tají.

A večer nás čekalo očekávané překvapení. Něco už jsme stejně tušili, naši zvědové fungují. Nejdřív jsme s Blankou vyhodnotili závody plavidel a dostali poslední kosti ke kmenovým totemům, pak Blanka, Vendy a malá Vendy někam zmizely a Luděk nás začal postupně směrovat k malému molu. Odtud jsme postupně vycházeli na okružní večerní pouť naším výběžkem ostrova a cesta to byla strašidelná, plná různých nástrah, které si na nás vymysleli kluci a holky z nejstarších dvou oddílů. Ale musí se jim uznat, že se jim to povedlo a měli to vymyšlené do detailu. Asi nejvíc se nám líbila šílená Esther a krvavá Bára, také oběšenec, hrůzné zvuky mezi stromy, ležící lazaři na cestě a v závěru domorodkyně s bubínkem a podepisování „vlastní krví“. Jestli z našich holek a kluků budou jednou praktikanti, tak se máme na co těšit!

Všichni jsme pak šli v klidu spát, ještě jsme si povídali a sdíleli zážitky a už se nikdo nebál. Fakt se nám to líbilo.