Probudili jsme se do dalšího slunečného dne, ale náš pobyt se pomalu blíží ke konci. Po snídani, během dopoledne, probíhaly lékařské kontroly a následovalo focení oddílů. Na prohlídku jsme šli podle rozpisu. Čekání, než na nás přijde řada, jsme si krátili hrami ve stínu mohutných borovic. Po prohlídkách a focení, zbyl ještě čas na osvěžení v moři. Oběd a poslední polední odpočinek tohoto turnusu. Odpoledne jsme si opět užívali u příjemně teplého moře. Po večeři byla v programa napsána přednáška o přežití v přírodě. Jaké však bylo naše překvapení, že místo přednášky se vydáme na cestu přežití v přírodě my. Cesta byla dobrovolná. Byli jsme upozorněni, že kdo se nechce zúčastnit může si hrát u hotelu pod dozorem paní delegátky. Šli jsme všichni. Cesta vedla podél moře a olivovým hájem. Po cestě jsme plnili drobné úkoly a občas nás někdo vystrašil. Nejprve šli menší děti. Přesto, že ještě bylo světlo, přece jen jsme se malinko báli. Ještě, že jsme po cestě občas zahlédli usměvavé obličeje našich vedoucích. I pro ně byla tato cesta překvapením. Celou hru a trasu naplánovali a připravili nejstarší chlapci se svojí vedoucí. Jak rádi jsme na konci cesty viděli světla hotelu a ještě v posteli jsme sebe i ostatní přesvědčovali, že jsme se vůbec, ale ani trošku nebáli. Při hovoru se nám na víčka pomalu snesl spánek a další dnešní dobrodružství budeme prožívat už jen ve snu. Dobrou noc.