Vážení rodiče a přátelé,

5. turnus právě přirazil k molu u hotelu Luka. Cesta proběhla bez komplikací, a tak může poslední turnus začít s plnou parádou.

Váš tým zdravotního turismu KOVOTOUR PLUS s.r.o.

Odjezd

Milí rodiče a ostatní čtenáři,

Poslední den, kdy bylo spousta práce, balení a dobalování, úklidu a organizačních záležitostí, jsme nestihly dát do deníku včas. Ono to ani tak nevadilo, protože Vám stejně Vaše ratolesti přijely druhý den domů a podle našich informací i spokojené a v dobré náladě. Ta spokojenost byla i na naší straně, protože veškerou organizaci posledního náročného dne, kdy jeden turnus odjíždí a druhý přijíždí, zvládli na výbornou. Od rána všichni fungovali jako jeden muž při dobalování i úklidu pokojů a musíme podotknout, že nebyl jediný problém, který bychom měly řešit. Velký dík patří dětem i vedoucím, kteří sami od sebe šli a pomohli se zavazadly a těžkými kufry dětem i vedoucím ze 6. běhu...

Vážení rodičové,

Vaše děti v 19.30hod. vyjely ze Zadaru a zítra je máte doma:).

[nggallery id=24]

Dnešní den začal velice brzy, ráno jsme šli přivítat sluníčko. Bohužel se brzy zatáhlo a začalo pršet – k velké radosti zdejších domorodců ale k naší nelibostiJ. Nakonec to ale nevadilo, protože celé dopoledne jsme měli výstupní lékařské prohlídky, balili jsme a uklízeli pokoje nebo trošku sportovali. Zato odpoledne po závěrečném kvízu jsme všichni utíkali k vodě a na hřiště. Večer na nás čekalo vyhodnocení celopobytové hry a nejlepších týmů. Odměnu jsme nakonec dostali všichni a společně se při diskotéce loučili a loučili a loučili…

[nggallery id=22]

Dnešní den byl přesně řečeno hodně sportovní, taneční a celkově pohyblivý. Dopoledne jsme skoro všichni sportovali (a dokonce dobrovolně J ). Začalo to ráno protahovacím a zpevňovacím cvičením, aerobikem, nácvikem country tanců, pokračovalo přehazovanou a vybíjenou, prokládali jsme to potápěním a plaváním, občas si zaskákali z jednoho nebo druhého mola a pak si ještě zahráli basket.

Odpoledne jsme se proměnili v bojovné indiánské kmeny, předvedli svůj indiánský tanec, rozluštili indiánské obrázkové písmo a našli sluhu Philiase Fogga. Večer jsme završili ukázkami country tanců, legračním vystoupením Kamči a Martiny a společným tancem „Zuzana“. Samozřejmě nemohly chybět ani ploužáky a ty jsme si opravdu užili...

Tak nás minula neděle a odjezd se nám nezadržitelně blíží. A protože v neděli se nedělá, dali jsme si ji odpočinkovou a trošku sportovací  a večer  jsme se pustili do hazardu.

Dopoledne jsme se zase koupali, velcí kluci šli na oblíbené „motokáry“ s Františkem a vzali s sebou některé slečny, aby jim ukázali své umění. Prošli se tak i kousek dál od Luky. To chlapáci ze trojky s Markétou byli ještě větší borci – udělali si výlet do jeskyně a prodírali se divokou stezkou do kopce i z kopce. Přišli zpocení, uťapaní, ale spokojení, že si konečně splnili své přání. Však také večer usnuli mezi prvními a nikdo na ně tentokrát nemusel hubovat, že ještě svítí a řádí na pokoji...

Batůžky jsme zabalili,

ráno jsme se nalodili.

Na přídi to foukalo,

na moře se dobře koukalo.

Dali jsme si do nosu: řízek, banán, kousek sýra,

bílá veka to je síla.

František byl u kormidla,

pluli jsme jako bychom měli křídla.

V Sali jsme se rozdělili,

v obchodech si nakoupili.

Konzum, tržiště, cukrárna,

pizzerie i pekárna.

Na pláž jsme se odebrali,

chlebovníky cestou nasbírali.

Ve vodě se čvachtali,

potápěli, plavali.

Počasí nám přálo,

sluníčko nás hřálo.

Z lodi jsme si zaskákali,

a k hotelu doplavali.

Byl to další pěkný den,

těšíme se, až zas něco podniknem :).

[nggallery id=19]

Nějak se do dnes zamotalo a najednou jsme se ráno ocitli v Austrálii mezi veškerou australskou havětí (hady, krokodýly, žraloky, ale i klokany a dalšími zvířaty). Rychle jsme vzpomínali, co o nich víme, abychom obstáli v další, tentokrát delší a náročnější etapě naší hry. Bylo zapotřebí naprosté spolupráce našich týmů, protože jsme museli překonat řeku plnou krokodýlů jen s pohyblivým mostem, obelstít obrovskou slepou medúzu, uniknout velkému žralokovi, nalovit si z vody divoké kačeny i prokázat co nejvíce znalostí o Austrálii. Trvalo nám to celé dopoledne, byli jsme při tom mokří a měli zavařené mozkové závity. Nakonec jsme byli ale pochválení, že jsme výborná parta, která si pomáhá a pak to dobře zvládne...

Dnešní den byl celý odpočinkový a zábavný zase úplně jinak, protože máme za sebou půlku pobytu a rozhodli jsme se pro malou změnu. Dopoledne i odpoledne jsme trávili ne v týmech, ale pouze ve svých oddílech a každý si našel zábavu dle svého přání. Dva nejmladší oddíly (7. s Jaromírem a 8. s Martinou i praktikantkou Kamčou) šly na malý koupací výlet na druhou stranu zátoky. Markéta a Lucka s kluky z 3. a 5. oddílu se pustili do fotbalu, nejstarší slečny s Lenkou si zahrály golf, zdatní plavci plavali se Žanetou a zdravotnicí Radkou na Oslí ostrov a Donaldovy malé slečny celé dopoledne cvičily aerobik a trénovaly základy country tanců s Blankou. Bavilo je to tolik, že si pořád přidávaly a přidávaly, až jsme je museli zastavit, že už je oběd...

Jakmile jsme se ocitli dnešního rána v Číně, věděli jsme, že to nebude jen tak. Dostali jsme polotovary čínských hůlek (tenké dřevěné tyčky) a měli z nich jakýmkoli způsobem vytvořit pravé čínské hůlky. Takže jsme dopoledne „šmidlali“ brusným papírem tyčky a malovali, polepovali je a dotvářeli – zkrátka se na nich výtvarně vyřádili. Konečný výsledek byl efektní (viz foto). No a pak jsme se našimi výtvory měli také naobědvat! A rýži! To byla mela! Nakonec jsme ale všechno snědli a kupodivu jsme neměli ani hlad . Odpoledne jsme se přesunuli na zbytek dne do Japonska. Naši největší svalovci za naše týmy bojovaly v SUMO-zápasech ve vodním ringu a večer jsme volili Miss-gejšu a nejlepšího samuraje. Vyhráli Natálka Vacková a malý Šimon Kricner z prvního týmu...